Znakování s miminky


Témata • Příběhy ze života

Zápis třetí - Tonce je 8 měsíců

Ve druhém zápisu o sedmiměsíční Tonině jsem se zmínila o tom, že během jednoho jediného měsíce kojenci udělají ve vývoji velký skok. Psala jsem o tom, že Tonka se pokouší o lezení, ale že ještě nepřišla na to, jak se to dělá. Také jsem psala o tom, že kleknout si na čtyři se naší druhorozené daří pouze v případě, že se nohama o něco zapře. To bylo před měsícem. A jak je to dnes? Tonička se plazí! Klečí!! Z kleku si často stoupne na chodidla – ruce má naštěstí stále opřené o zem. Začala lézt po čtyřech!!! A sama si umí sednout!!!! Akční rádius naší Tryskomyši se zvětšil, přemísťovací rychlost se značně zvýšila a Tonka už na sebe dokáře strhávat i předměty z polic – v kleku a v sedu dosáhne o poznání výš.

Nepřestávám žasnout nad tím, jak jsou druhorozené ratolesti v pohybovém vývoji oproti prvorozeným zrychlené. Snažím se ubránit srovnávání, ale vím, že Dorotce se Tončiny osmiměsíční kousky dařily o měsíc a půl později. Doufám, že si teď Tonka dá trochu pauzu (musí přece ty nově nabyté dovednosti natrénovat, že ano?!). Snad nám nebude za měsíc běhat po bytě :)) No počkejte si a v dalším zápisu si to přečtete.

Oblíbenou novou zábavou, kterou Tonička sama vymyslela, je nabízení předmětů, které má v rukách, k "ochutnání". Zatím to dělá jenom mně, ale asi je to tím, že já jsem ta, kdo je s ní nejčastěji. Má k tomu tedy nejvíc příležitostí. Takže se "ňam ňam" rozplývám nad gumovou rybou, nad tubou krému a před několika dny mne dojalo, že mi naše maličká poprvé nabídla vlastní dudlík :).

Tonka hledá osoby, o kterých mluvíme. Na otázku, kde je Dorotka nebo kde je máma či táta, otáčí hlavou a dotyčnou osobu hledá. S prarodiči to zatím úplně nefunguje, ale to je vzhledem k frekvenci setkávání pochopitelné. Pokud Tonka ví, kde člověk je, tak se bez hledání podívá jeho směrem. Dnes se stala legrační situace. Ptala jsem se Toničky, kde je Dorotka – Tonka sestru pohledem hned vyhledala. Zeptala jsem se, kde je Táta – Tonina se podívala na tátu. Na otázku „Kde je máma?“ Tonička nereagovala. Otázku jsem zopakovala a Tonka zase nic. Stále se nedívala mým směrem. Tak jsem se zeptala jinak. „Kde je mléko?“ A Tonička se hned se širokým úsměvem otočila ke mně. Stejně jako vy chápu i já, jak na to přišla.

Jak na dítě mluvit pokud používáte znakování s miminky

Rodiče se mně často ptají, jak mají na dítě mluvit, pokud používají znakování s miminky. Na tuto otázku je snadná odpověď: mluvte na dítě tak, jak jste zvyklí. Obvyklá klíčová slova pouze podpořte odpovídajícím znakem. Dítě si musí projít fází, kdy bude věci kolem sebe označovat citoslovci a onomatopoe (zvukomalebná slova) – proto je nezapomínejte do komunikace zařazovat.

Osobně se přimlouvám za omezení používání zdrobnělin. Vím, že komunikace s dítětem raného věku k používání zdrobnělých slov svádí – vždyť ty nožičky jsou tak roztomilé, a na takové nožičky patří krásné malé botičky atp. Tato a podobná slova jsou ale pro neobratná mluvidla malého dítěte příliš náročná. Stejně tak jsou tato slova náročná na zapamatování. Takže pokuste se dětem představit náš krásný jazyk bez toho, aby pro ně bylo prakticky nemožné si ho v prvních letech života osvojit.

V dnešním zápisu tedy ke znakům připíši i slova, která znaky podporují u nás doma :).

Znaky, kterým Tonička rozumí

Ke znakům, které jsem popisovala v minulém zápisu (KOUPAT SE („koupy koupy“), MLÉKO („mléko“), SVĚTLO („blik blik“), LECHTAT („lechtat“) se přibyly tyto:

  • DUDLÍK („dudu“): původně jsem chtěla nabízení tohoto znaku omezit, ale upřímně přiznávám, že používání dudlíku je pro mne v tuto chvíli celkem pohodlné. Tonka ho nemá v puse nepřetržite, takže to příliš neřeším. A pokud se Dorota vzteká, Tonka do toho řve, tak aspoň jedné z nich občas tu pusu dudlíkem zacpu (a Dorotčina pusa to není ). Tonka znak pro dudlík poznává bezpečně. Když ukážu znak DUDLÍK, Tonička otevře pusu.
  • KŘUPKA („křupka“)(palec a ukazováček sevřou pomyslnou křupku, tímto klíšťkovým úchopem si ji od nás děti často berou): začali jsme Tonce nabízet vám jistě důvěrně známé nesolené kukuřičné křupky. A s potravinou jsme dcerce nabídli i znak, kterému po těch několika týdnech přesně rozumí. Dorota i manžel mi říkali, že viděli, že se Tonka sama o znak pokusila – je ale možné, že viděli to, co vidět chtěli. No já jsem zatím zaznamenala jiný pokus: když Tonce ukážu znak KŘUPKA, tak si dá Tonka ruku do pusy. Nestalo se to jen jednou, takže si troufám tvrdit, že to nebyla náhoda. Uvidím, jak se to bude vyvíjet. Třeba si Tonička znak sama přizpůsobí a bude KŘUPKU znakovat tak, že si bude dávat ruku k puse. No uvidíme :))
  • JÍDLO („ham“): Tonička není vybíravá a sní jakýkoliv příkrm, který jí dáme. Pravda je, že na jogurt se dva dny hoooodně šklebila, ale od třetího pokusu ho jí s chutí. Pokud podpořím mluvené slovo znakem JÍDLO, reakce našeho strávníka je velmi podobná reakci na znak MLÉKO. Tonka se tetelí, někdy výská a otvírá pusu. Když slovo artikuluji bez podpory znakem, Tonka ví, o co jde, ale její reakce není tak bouřlivá.
  • HOTOVO („hotovo“): Pokud použiji znak po tom, co Tonka spořádá příkrm, začne projevovat značnou nevoli. Kroutí se a je velmi nespokojená. Jednoznačně by si dala ještě. Znak také jistě přispěl k tomu, že je pro Toninku slovo hotovo srozumitelné. Pokud se totiž při kojení Toničky zeptám, jestli už má hotovo (mám na mysli jestli už má dost), vždy se mě pustí, podívá se na mne a pokud má ještě hlad, tak se začne kojit dál. Pokud ale již hlad nemá (a jenom "dudlíká") už se nepřisaje.
  • POJĎ KE MNĚ (mávnutí rukou směrem k sobě): znak nabízíme od chvíle, kdy se Tonička začala plazit.To znamená asi dva týdny. Od té doby je totiž schopna pohybu (lokomoce) zamýšleným směrem. Na znak Tonka reaguje moc hezky, snaží se k nám dostat. Znak je vlastně upravené gesto vztažení rukou k dítěti, když ho chcete pochovat. A s tím se děti setkávají od narození.

Co už Tonička umí sama znakovat

  • Hru „BU BU KUK!“ má naše dcera stále mezi oblíbenými. S tím, jak si klekla, rozšířila i rejstřík poloh, ve kterých na nás „BU BU KUKá!“. Je skutečně moc roztomilá, když si strhává z obličeje poblinkanou plínu nebo juká zpoza gauče. Tuhle se rozhodla hrát hru po nočním kojení (byly asi tři hodiny ráno), ale to mi tedy moc roztomilá nepřipadala.
  • K mávání „PÁ – PÁ“ má Tonička stále mnoho příležitostí a začíná jich čím dál častěji využívat.
  • VELIKÁ: hru „JAK JSI VELIKÁ?“ jsem začala Tonce nabízet po zveřejnění druhého zápisu, tedy asi před měsícem. Já jsem zvedala ruce, Dorotka zvedala ruce, já nebo Dorotka jsme zvedali ruce Tonce a byla to velká zábava. Když jsem si všimla, že Tonka vzpažila (ať už to bylo z jakéhokoliv důvodu), komentovala jsem to („Ano, tak je veliká Tonička.“ ,anebo „Tak jsi veliká.“). Za tři dny začala Tonka zvedat ruce sama a lišácky (s plamínky v očích a s úsměvem na rtech) na mne koukala – z jejího výrazu byla zřejmá otázka: Tak co ty na to, mámo? Když jsem situaci komentovala obvyklými slovy („Tak je veliká Tonička.“), Tonka se rozesmála. Bylo na ní vidět jak je ráda, žejsem přistoupila na její hru – že jí rozumím. Teď, asi po měsíci od prvního nabídnutí znaku, Tonka někdy na otázku "Jak je Tonička veliká?" sama vzpaží.

Znaky, které budeme Tonce v následujících dnech nabízet

  • Trvá nabízení znaků: MLÉKO, JÍDLO, HOTOVO, KOUPAT SE, SVĚTLO, PÁ – PÁ, VELIKÁ, SPÁT ("hají"), DUDLÍK, LECHTAT a KŘUPKA.
  • JEŠTĚ (ruka pěst, palec vystrčený z pěsti směřuje k zemi - pohyb zápěstím tak, že v závěru palec směřuje vzhůru): tento znak Tonce již asi tři týdny nabízíme v souvislosti s podáváním křupek. Tonina znak registruje, ale zatím na něj nijak výrazně nereaguje.
  • KRÁSNÉ SNY (ruka s nataženými prsty, dlaň směřuje k osobě, které krásné sny přejete, prsty kmitají): když jsme znakovali s Dorotkou, začali jsme používat tento znak při ukládání ke spánku. Před spaním po obědě jsme jí nechtěli přát dobrou noc (vždyť do noci bylo ještě času dost), ale něco jsme jí popřát chtěli. A tak vznikl znak krásné sny. Je to jediný znak, který Dorotka občas sama používá dodnes.

Osm měsíců života s Toničkou je za námi. Už teď se těším (a jsem moc zvědavá) na to, co nám přinese měsíc devátý. Prožijte i vy následující týdny v klidu a pohodě.



Sdílet na Facebooku

Valid XHTML 1.0 Strict