Zápis šestý – Tonce je 11 měsíců

Za několik málo týdnů oslaví naše druhorozená kráska první narozeniny. Ještě stále jsme v očekávání, zda tomu roku takzvaně „uteče“, anebo ne – ve skrytu duše doufám, že ne : )) Pokud za Tonkou začnu běhat o několik týdnů později, zlobit se nebudu.

Během uplynulého měsíce (od pátého zápisu) se Tonka zase zdokonalila v dovednostech, které před měsícem objevila jako nové: postaví se s oporou o kdeco. Stačí jí skutečně minimální opora a Tonina stojí. Nábytek obchází (jednou rukou nebo oběma rukama se přidržuje) s jistotou. Novinkou je, že dělá první krůčky při držení se jednou rukou za ruku dospěláka, tedy za mou či manželovu. Pokud jsme s manželem naproti sobě, má Tonka snahu přejít od jednoho k druhému (přidržuje se za ruku). Někdy se Tonička při přechodu mezi mnou a manželem na vteřinu ruky pustí, nohy ji však obvykle zradí a Tonka přistane na svém oplínovaném pozadí.

Lezením po čtyřech se Tonina přemísťuje bleskurychle. A to zejména mezi jednotlivými pokusy o postavení se o cokoliv (nejprve vztyk o židli, potom rychle přelézt ke gauči a následně se o něj vzepřít a postavit se atp.). Oblíbenou kratochvílí je hra „na lezenou“ – obdoba honěné, ale po čtyřech :)) Stačí odpovídajícím tónem pronést směrem k Tonce: „Já tě chytím!“ – a Tonka s jekotem prchá.

V minulém zápise jsem psala, že naše maličká ukazuje na věci. Ukazuje na to, co chce podat, co se jí líbí kam chce donést, na osoby, které vidí – a jako každé dítě jejího věku očekává komentář (ano, je tam auto; ano, sedí tady Dorotka; tuhle kostku chceš? Tady ji máš.). Takže komentujeme, přestože je to někdy únavné. Jen tak se ale dcera ujišťuje, že jí rozumíme. Jen tak (kromě konkrétních znaků znakování s miminky) si může Tonka říst o slova, která chce slyšet. A co překvapivého jsme s Tonkou zažili? Ptala jsem se jí, kde je táta? Tonka ukazovala nahoru do schodů. Já jsem byla přesvědčená, že je manžel venku na dvoře. Ptala jsem se Toniny znovu a ona znovu ukázala nahoru do schodů. Zavolala jsem na manžela a on se skutečně ozval z patra. Z toho je zřejmé, že Tončina paměť se rozvíjí. Táta kolem ní prošel před několika minutami a Tonka mi o tom dala vědět!

Mám velkou radost i z toho, že nás Tonka umí cíleně pohladit! Hurá! Sice to v jejím podání není vždy tak jemné, jak bychom si přáli : ))), ale je to tam! Ke všem těm BERANY BERANY DUC, JAK JSI VELIKÁ, PACI PACI, BU BU KUK a PÁ PÁ přibylo i gesto MALÁ.

Cílem znakování s miminky je (kromě mnoha dalších oblastí rozvoje) zejména rozvoj řeči a dalších komunikačních dovedností dítěte. V průběhu jedenáctého měsíce života začala Tonička používat svá první slova. Proto se od tohoto zápisu budete i v těch následujících setkávat s částí věnované slovům, která naše maličká aktivně používá. Tuto část najdete na konci zápisu za částí věnované nově nabytým znakům.

Co už Tonička umí sama znakovat

• MLÉKO (svírání a rozvírání pěstí obou rukou): tento znak nabízíme Tonce již několik měsíců. Sama ho poprvé začala používat v době, kdy jsem byla se staší Dorotou v nemocnici. Manžel mi tam Tonku vozil na kojení. Když jsem mimino odstavila, podívala se na mne a znak sama použila.
• MÁMA (MLÉKO): tento znak si Tonička „vytvořila“ sama. Došlo k tomu také během pobytu v nemocnici s Dorotou. Tonka mne viděla dvakrát denně při kojení, aktivně používala znak MLÉKO, a řekněme si upřímně, že přesně to jsem pro ni v té době znamenala. Takže význam znaku MLÉKO Tonka sama přenesla i na význam MÁMA. Stejně tak to dělá mnoho znakujících dětí. Stejným příkladem je znak CHCI (přenesen z významu CHCI), o kterém jsem psala v minulém (pátém) zápisu.A jako další příklad může sloužit i následující znak:
• HOTOVO (tleskat): několik měsíců nabízíme Tonce znak HOTOVO. Začali jsme ho používat nejprve ve spojitosti s jídlem – s příkrmy. „Už je HOTOVO, ŠIKOVNÁ Tonička, všechno jsi snědla.“ Tonka od desátého měsíce sama aktivně používá znak ŠIKOVNÁ. Sama si ho tedy spojila s tím, že ho může použít i pro situaci, kdy my používáme znak HOTOVO. Význam tedy sama přenesla a „tleská“ v případě, že je HOTOVO. Předevčírem mne překvapila tím, že začala svou verzi znaku HOTOVO ukazovat na houpačce. Tak jsem ji zastavila, Tonka zvedla ruce, a já jsem ji z houpačky vyndala. Úplně jsme se vyhnuly tomu, aby Tonka začala v houpačce nespokojeně ječet.
  
  A jak odlišíme, zda nám Tonka ukazuje, že je ŠIKOVNÁ (říká si o pochvalu) nebo zda je HOTOVO?
  Ukazatelé jsou dva:
  • Kontext: podle situace, kontextu, ve kterém znak dcera použije, můžeme odhadnout, který z významů máme znaku přisoudit.
  • Mimika a hlasový projev: při znaku ŠIKOVNÁ se Tonina směje, často i výská a oči jí září. Pokud Tonka ukáže znak HOTOVO, tváří se nespokojeně (činnost ji už nebaví) nebo dokonce rozzlobeně a tomu odpovídá i její hlasový projev.
  Někdy nám Tonka svým „tleskáním“ sděluje: Už je HOTOVO, to jsem ale ŠIKOVNÁ, že? To také odhadneme podle situace. Nejčastěji je to po jídle, když cinkám v prázdné misce lžičkou.
• KVĚTINA (přiložení otevřené dlaně k nosu, jako když voníte ke květu): Vzhledem ke koordinaci pohybů našeho staršího kojence vypadá znak v jejím provedení tak, že si Tonka položí dlaň na ucho.
• SPÁT: Po třech měsících nabízení tohoto znaku ho Tonka začala používat. Od znaku TELEFON ho odlišuje tak, že nakloní hlavu ke straně, jako by si ji skutečně položila na polštář.
• PTÁK (spojování ukazováčku s palcem – jako když se zavírá a otvírá ptačí zobák): Znak Tonka sama poprvé použila asi před dvěma týdny. Velmi mne tím překvapila, protože ho ukázala ve spojitosti s obrázkem ptáka v knize. Hned další den tak reagovala na holuby na ulici. Teď znak PTÁK Tonina používá pro všechno ptactvo kromě KACHNY.
• KACHNA (prsty ve špetce, palec představuje dolní část zobáku kachny, ostatní prsty horní plochou část zobáku; ruka se otvírá jako když kachna otvírá zobák): tento znak svým provedením (motorika rukou jedenáctiměsíční Tonky není ještě plně rozvinutá) trochu splývá se znakem PTÁK. Proto se často dohadujeme, zda nám znakuje, že vidí u souseda na dvoře kachnu nebo něco jiného (v ohradě je drůbež dohromady).
• PES (plácnout dlaní jedné ruky do stehna, jako když přivoláváte psa povelem „k noze!“): při provedení znaku se Tonka obvykle neplácá do stehna, ale tam, kam má zrovna její dlaň nejblíž. Znak používá s velkou radostí.
• KAŠE (dlaň jedné ruky jakoby otírá z pusy kaši, kterou si tam dítě při jídle rozpatlalo): Tonička začala dostávat k večeři nemléčnou kaši. Protože tato potravina patří k jejím oblíbeným, nabídli jsme Tonce pro KAŠI znak. Na naší maličkou se musí přes jídlo : ))) Znak začala Tonina opakovat okamžitě a sama ho použila již druhý den, když jsem před ní postavila misku s kaší.
• ROHLÍK (pěst přiložená palcem na ústa): stejně jako znak KAŠE ho začala Tonina používat prakticky ihned. Sama si ale znak upravila tak, že má ruku v pěst s nataženým ukazovákem a ukazovák si strčí do úst. ROHLÍK je teď pro Toninu velkým hitem, takže se znakem se setkáváme mnohokrát během dne.
• PROSÍM: Znak Tonka zopakovala hned po té, co jsem jí ho ukázala. Teď jím sama již někdy nahrazuje znak DEJ, když chce něco podat.
• KRÁSNÉ SNY (ruka s nataženými prsty, dlaň směřuje k osobě, které krásné sny přejete, prsty kmitají): ve druhém zápisu (Tonce bylo sedm měsíců) jsem psala o tom, že tento znak je jediný, který naší prvorozené dceři zůstal až do dnešních třech let. Je příjemné přát si tímto způsobem dobrou noc. Tonce tento znak nabízíme již několik měsíců a teď ho začala používat sama.
• HOUPAT SE / HOUPAČKA (pokupování horní části těla dopředu – dozadu): Tonička chodí na hřiště jako doprovod své starší sestry pochopitelně od narození. Teď je konečně ve věku, kdy si může začít užívat i některých atrakcí, které na hřišti jsou. Znak HOUPAT SE Tonka sama vytvořila. Poprvé ho použila ve chvíli, kdy se dívala, jak se Dorotka sama houpe na houpačce. Pokud je na hřišti houpačka s „ohrádkou“ pro batolata, znakuje Tonička HOUPAT SE o sto šest, protože je to její oblíbená kratochvíle.
• KLOUZAT SE / KLOUZAČKA (pohyb jednou rukou směrem dopředu a dolů, jako když se dítě sklouzne na klouzačce) : další Tončina oblíbená zábava. Buď se klouže sama po břiše, anebo na klíně Dorotky. U obou způsobů znakuje se stejným nadšením a výskotem.

Co už Tonička umí vyslovit

• „TÁTA“: Tončina verze slova táta je zcela srozumitelně artikulovaná slabika „TA“.
• „TAM“: Slabikou „TA“ Tonina také označuje „TAM“.

Tončinou velkou zábavou je pojídání čehokoliv, co při svých výpravách najde. Jediným způsobem (kromě neustálého dozoru) jak jí v pojídání drobků, brouků, kamíků, písku, rostlin a všeho ostatního zabránit, je ucpání pusy dudlíkem. Pokud máte druhé dítě (nebo dvojčata či vícerčata), tak z vlastní zkušenosti víte, že nemůžete být miminu na blízku stále. Z toho důvodu se jeví ucpávka v puse toho malého rychlolezce jako efektivní. Nám to funguje. Na druhou stranu si uvědomuji, že dudlík v puse znemožňuje naší malé procvičovat mluvidla a připravovat se tak na artikulaci prvních slov. Snažíme se tedy čas s dudlíkem v puse omezit a předpokládám, že v dalším zápisu kromě znaků přibydou i nová slova.

Musím uznat, že za poslední měsíc se toho naše maličká naučila opravdu hodně. Kromě toho, že se pilně připravuje na první samostatné vykročení, rozrostla se její aktivní znaková zásoba o mnoho znaků. Začala také používat svá první slova! No, už jsem zvědavá na to, o čem vám budu psát příště.

Sdílet na Facebooku